Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrodružství nejmladších školáků

26. 6. 2014

 

 V pátek 20.6. ráno se sešli netrpěliví táborníci s karimatkami, spacáky a batůžky na zádech ve třídě, aby vyrazili na dvoudenní putování  autobusem, vlakem i pěšky okořeněné dobrodružným spaním pod stanem na vodáckém tábořišti. Dětičky nemohly dospat, jak se  mohutně těšily.

Nejdřív jsme naskládali karimatky, spacáky, ranec buřtů a kytaru na velikou hromadu určenou k transportu hasičským autem na místo našeho nocování. Teprve pak jsme vyrazili. Ještě na autobusové zastávce jsme se seznámili s hrou na tichou poštu, která nás celým dvoudenním putováním provázela. Děti si ji oblíbily jaksi spontánně, takže jsme snad pro naše spolucestující nebyli obtížným zdrojem hluku. Přepravili jsem se autobusem do Sázavy, kde jsme si v dětském domově vyzvedli Lucku, koupili v pekárně rohlíky a nakrmili jimi věčně hladové sázavské kachny. Pak jsme pokračovali pěšky na ostrov, kde jsme se v příjemném prostředí nasvačili, pohráli si na místním hřišti a pokračovali na nádraží, abychom odsud odjeli vláčkem na Český Šternberk. Ve vláčku nám pan průvodčí zhasnul, abychom zažili víc dobrodružství při průjezdu všemi čtyřmi tunely. To jsme si užili náramně! Po výstupu na Českém Šternberku jsme si prohlédli krámek s kamínky, dali jsme si zmrzku a ujala se nás právě probuzená paní klíčnice v modrých renesančních šatech. Jenom dětičky trochu pletlo, že byla jaksi nápadně podobná jejich paní učitelce... Ale asi to bylo tím, že prý to byla její prapraprapra...babička. No, kdo ví? V každém případě pohádku o hradu nám vyprávěla pěknou a zajímavou. Pak se malí výletníci už se svojí  paní učitelkou vypravili na prohlídku hladomorny a na výstavu historických motorek. Vlak do Ledečka jsme stíhali taktak.

V Ledečku už nás čekaly postavené stany, nachystané ohniště, hasičský vůz a všechny naše věci, které nám pánové  Havlík a Stárek obětavě nachystali. Zastříkali jsme si z hasičské stříkačky, prohlédli jsme si hasičské auto a nakonec jsem vyrazili na výjezd k ohni včetně nezbytného houkání. Když se setmělo, vyšli jsme na dobrodružnou výpravu s baterkami.

Ráno jsme posnídali čaj a výtečné bábovky z kuchyně šikovných maminek a vyrazili jsme na vlak do Sázavy, abychom odtud pokračovali autobusem zpátky do Skalice. Byli jsem špinaví a unavení, ale spokojení a plní zážitků, jak se na správné výletníky patří.

Moc děkujeme oběma pánům hasičům, protože bez nich by to prostě nebylo ono!

A že nelžeme, se můžete přesvědčit z fotek , které najdete na:

 

http://martinastudzinska.rajce.net/hasici